Jólablót 22.12.2007

4. ledna 2008 v 23:11 | Lenka |  ásatrú
Již dlouho jsem slibovala nějaký článek do této rubriky, tak tady je. První pokus se mi smazal, tak teď už to snad vyjde. Jak tedy islandští ásatrú oslavili zimní slunovrat.

S islandskými blóty už jsem měla nějakou zkušenost předtím, tak mám aspoň s čím srovnávat. Obyčejně oslava zimního slunovratu vychází tak, že je blót venku, přímo v den slunovratu, a kromě toho je ještě velká oslava ve vnitřních prostorách, kde se koná hostina, a nějaká další zábava pro všechny zúčastněné. A ta je většinou v sobotu předtím. Letos vyšel slunovrat tak, že se obě oslavy byly v jeden den. První byl blót venku, který začal v šest večer. Sešlo se poměrně hodně lidí, jistě něco přes stovku. Dost lidí mělo s sebou pochodně, a uprostřed kruhu byl zapálen větší oheň.
Blót proběhl zcela klasicky. Zdržím se detailních popisků z několika důvodů. Jedním z nich je má zatím velmi ubohá znalost islandštiny. Ale můžu říci, že zde proběhlo zasvěcení místa, poté každý z kněží pronesl něco k tomuto svátku společně s přípitkem. Také jsme slyšeli zpěv vybraných pasáží z Eddy. Kromě toho byl připomenut Skírnismál, který Islanďané připomínají právě v době zimního slunovratu. Zde se praví, jak bůh Freyr zatouží po obryni Gerdě, a vyšle svého služebníka Skírniho, aby mu pomohl ji získat. To se povede, ale Freyr přijde o svůj meč. Se svou vyvolenou se pak setká až za devět nocí. Proč právě Skírnismál? Je zde snad vyjádřena touha po slunci, která ale není naplněna hned, a přijde až za nějaký čas. Tato pasáž je pro mě zajímavá, zvláště ve srovnání s tím, co jsem viděla v Čechách, kdy se tato pasáž připomínala v úplně jinou dobu. A to v létě. Co si o tom kdo myslíte? Mně tato islandská interpretace přijde asi o něco logičtější.
Nakonec proběhly přípitky mezi zúčastněnými, kdy si ti, co chtěli, vzali roh a něco pronesli. Poté se postupně začali lidé rozcházet a přesouvat na další část oslavy, která již probíhala v teple. (Letos se ale počasí vyvedlo. Bylo docela teplo a nepršelo ani nesněžilo)
Druhá část pokračovala opět malým blótem, potom děti zapálily svíčky v kruhu z větviček jehličnanu a pak už všichni zasedli, jedli, pili, hodovali. Nechyběla ani tradiční konina. Kromě jídla jsme si užili také něco muziky a tance. Tanec byl sice jenom jeden, ale zato skoro nekonečný. Ta píseň měla snad tisíc slok. A už chápu, že na Faerských ostrovech tancují vikivaki celou noc. Celý večer proběhl velmi pohodově, bavili jsme se dobře, snad jen mě trochu mrzelo, že všichni odešli docela brzy. Ale to příště napravíme!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vilém Vilém | E-mail | 6. ledna 2008 v 18:10 | Reagovat

Moc hezké!

K tomu použití Skírnismálu.

Pokud si to rozeberem tak Frey chřadne po té co uzřel Gerdu (Ohradu) na Wotanově trůnu odkud je vidět vše a vyšle Skírniho (Zářícího - paprsek), aby ji získal.

Gerda jestli si dobře pamatuji za ohnivým valem v obydlí kde ji nic neschází - zlato drahé kamení a pod.

Je získána ne sliby na polepšení si když se oddá Freyovi, ale pohrůžkami co by se jí mohlo stát v opačném případě.

Devět nocí v borovém háji snad ani nemusíme rozebírat ty jsou jasné.

Vzhledem k tomu, že už podle jména Gerda- (Ohrada) nemá nic společného se sluncem, které naopak jako paprsek - Skírny vychází od samotného Freye právě k ní samotné, aby on mohl opět zářit štěstím v jejím náručí i když ohraničen v určitém prostoru - nejspíše v období světlé části roku.

Nebo je Gerda ještě pro nás symbolicky něčím jiným? - nevím.

Otázku, kterou si kladu už hodně dlouho je - čím je onen meč co sám seče, který je dán za oběť Skírnimu?

Od té doby Frey bojuje jelením parožím například souboj s obrem Belim - (řvoucí).

Dočetl jsem se, že je někde na severu ve floklóru asi v Norsku je pokračování tohoto příběhu a to, že se Frey prý Gerdy vzdal... snad pro jinou - detaily jsem zapomněl :-(

V použití Skírnismálu o Vánočním Slunovratu nevidím problém.

Osobně bych to raději nepřirovnával k činnostem u Nás doma, ty jsou prováděny úplně podle něčeho jiného...

2 Lenka Lenka | 6. ledna 2008 v 18:25 | Reagovat

tak ten norský příběh by mě zajímal. No, ono není přímo řečeno, že si Freyr Gerdu vzal a žili spolu na věky věků. Ono tam jde jen o tu touhu. No, někteří interpretují Gerdu jako bohyni země. a že její jméno souvisí s garðr - ohrazené pole. Ale někteří jí spojují přímo s oplocováním. Ale asi ten výklad není stoprocentní. Ale ta ohrada asi může být jedním z nich.

3 Vilém Vilém | E-mail | 6. ledna 2008 v 18:34 | Reagovat

Musím si vzpomenout kde jsem to četl a dám vědět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama